Zdanění při odchodu (Exit Tax)

Zdanění při odchodu (Exit Tax)

Přinášíme třetí článek minisérie o změnách, které nás ve světě daní neminou, i když zřejmě začnou platit později, než se očekávalo. Daňový balíček prošel ve sněmovně prvním čtením, nicméně rozpočtový výbor 7. listopadu jeho projednávání přerušil až do 21. listopadu a stanovil termín pro podávání pozměňovacích návrhů do 14. listopadu. Je tedy pravděpodobné, že změny do konce letošního roku nestihnou projít celým schvalovacím procesem a nezačnou platit hned k 1. lednu 2019. Termín schválení daňového balíčku se nedá odhadnout.

Ovšem změna, o které zde bude řeč, měla i podle původního harmonogramu platit až od ledna 2020. Jedná se o zavedení zdanění při přemístění majetku beze změny vlastnictví, což je změna, která může pro zasažené poplatníky znamenat značnou zátěž. Aby se na ni firmy mohly dostatečně připravit, byla účinnost novely odložena.

Princip zdanění při odchodu

Princip této formy zdanění spočívá v tom, že bude dani podléhat přesun majetku jednoho vlastníka z tuzemska do zahraničí. Zákon o daních z příjmů zde používá následující argumentaci: přesun majetku z České republiky do zahraničí, při kterém majetek zůstává ve vlastnictví původní osoby a při němž ČR ztrácí právo zdanit příjmy z následného prodeje (úplatného převodu) daného majetku, je považován za prodej majetku sobě samému za obvyklou cenu. Typickým příkladem je převod majetku do pobočky umístěné v zahraničí, přesun majetku ze zahraniční pobočky domů nebo přeshraniční změna sídla. Přeměny korporací či vklady do korporací, při kterých dochází ke změně vlastnictví, nejsou považovány za přemístění majetku bez změny vlastnictví.

Tuto situaci můžeme ilustrovat na zjednodušeném příkladu:

  • Společnost Alfa, s.r.o. obchoduje s uměním, je daňovým rezidentem České republiky, kde má hlavní sídlo, a zároveň provozuje pobočku v Maďarsku. V obchodním majetku v České republice eviduje obraz v daňové zůstatkové ceně 1 000 eur, přičemž jeho aktuální tržní cena se pohybuje na úrovni 10 000 eur. Toto umělecké dílo se společnost rozhodne převést na svoji maďarskou pobočku, která pořádá prodejní výstavu. Firma předpokládá, že tam obraz prodá. Při aplikaci navrhované daně z přemístění majetku beze změny vlastnictví bude společnost Alfa nucena odvést daň ve výši 19 % ze základu 9 000 eur (10 000 eur – 1 000 eur), tedy 1 710 eur. Pokud bude obraz v Maďarsku prodán opět za částku 10 000 eur, nebude v Maďarsku již odváděna žádná dodatečná daň.

Míra, v níž tato daň dopadne na poplatníky, se bude odvíjet od rozdílů mezi jednotlivými sazbami daně ve státech, mezi kterými je majetek převáděn. Na použitém příkladu s převodem mezi Českem a Maďarskem je tato diference poměrně značná, neboť korporátní daň je v Maďarsku stanovena na 9 %, kdežto v ČR je to 19 %. Na společnost Alfa tedy dopadne 19 % sazba místo 9 %, což je poměrně citelný rozdíl.

Dopad na peněžní toky

Jelikož tato daň bude mít v mnoha případech nezanedbatelný negativní dopad na cash-flow poplatníků, umožňuje novela povinným osobám při splnění určitých podmínek rozložit daňovou povinnost do splátek až na 5 let. Konkrétně je toto rozložení ošetřeno jako nárokové posečkání daně, přičemž za dobu posečkání poplatníkovi nevznikne povinnost uhradit úroky z prodlení, nicméně úrok z posečkané částky ano. Poplatník však bude mít možnost zažádat o jeho prominutí. Na rozložení do splátek bude mít nárok pouze za předpokladu, že bude svůj majetek převádět z České republiky do jiného státu EU, případně za určitých okolností i do země EHP.

Chtějí-li se poplatníci převádějící majetek z jiného členského státu EU do České republiky vyhnout problémům s finančním úřadem, budou muset dbát zvýšené opatrnosti při stanovování převodní ceny. Novela totiž hovoří o ceně „…která by byla sjednána mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek…“. Tím se dotýká další velice aktuální daňové oblasti, a sice transferových cen.

[yuzo_related]