BARVY
BYZNYSU

Richard Jahoda
Managing partner
napište mi

Popis podcastu:

V první epizodě našeho nového podcastu Barvy Byznysu se pouštíme do tématu, které v českém prostředí konečně přestává být strašákem a stává se klíčovým nástrojem růstu – zaměstnanecké akciové programy (ESOP). Společně s Richardem Jahodou jdeme pod povrch definic a rozebíráme, proč tento nástroj motivace ve světě funguje dekády, zatímco u nás narážel na legislativní mantinely. Od 1. 1. 2026 se však pravidla hry díky tzv. kvalifikované opci zásadně změnila.

Videozáznam

Textový záznam

Úvod

Vítám vás u podcastu Grinex s Richardem Jahodou. Moje jméno je Ondřej Štemberk a dneska se budeme bavit, Richarde, o ESOP – tedy o zaměstnaneckých akciových programech.

Co si pod tím pojmem máme představit? Můžeme začít úplně od základu – můžete nám to trochu objasnit?

ESOP vychází z anglického názvu Employee Stock Option Plan a jsou to v podstatě zaměstnanecké akciové (opční) plány.
Já si pod tou zkratkou ale představuji trochu širší okruh – v zásadě všechny varianty odměňování prostřednictvím participace zaměstnanců na kapitálu firmy. Ať už jde o akcie, nebo podíly v s. r. o.

Takže se to netýká jen akciových společností, ale i s. r. o.?

Ano. V našem rozhovoru, kdykoliv budu říkat „akcie“ nebo „akciové společnosti“, můžete si pod tím představit i s. r. o. a podíly v s. r. o.

Proč se o ESOP teď tolik mluví

Proč je to teď aktuální téma? Proč se o tom mluví častěji?

ESOPy fungují v zásadě od začátku kapitalismu v Česku. Nicméně od 1. 1. 2026 bude účinná novela daňových zákonů, která do jisté míry zatraktivní zdanění příjmů, které zaměstnancům mohou plynout z těchto programů.
Očekává se tedy, že zájem o tyto způsoby odměňování výrazně vzroste.

Proč ESOPy v Česku historicky moc nefungovaly

Když se vrátím do historie, důvody byly hlavně dva:

  1. Máme malou burzu a velmi málo společností, které mají akcie obchodované na veřejných trzích.
  2. Byl tu nevýhodný způsob zdanění.


S nárůstem startupové ekonomiky se vláda v posledních letech snažila zdanění zatraktivnit. Bylo několik pokusů, které se úplně nepovedly, ale ta změna účinná od 1. 1. 2026 vypadá nadějně – jde o malou revoluci ve zdanění těchto příjmů.

Proč se ESOPy často spojují se startupy a Amerikou

Proč se ESOPy často zmiňují ve spojitosti se startupy? A proč se říká, že tím „doháníme Ameriku“ nebo Západ?

Kolebkou ESOP programů je určitě Amerika. Je tam obrovské množství firem s volně obchodovatelnými akciemi a existuje kultura vlastnictví akcií – lidé se toho nebojí, naopak o to mají zájem.

V řadě korporací se zaměstnanci podílejí na kapitálu firmy – buď přes opční plány, nebo i tak, že část odměny dostávají přímo v akciích.

A když se akciím daří a rostou, tak se často stává, že významnou částí příjmů není mzda, ale právě růst hodnoty akcií. Známe ty příběhy typu Nvidia, Silicon Valley atd.

Co je hlavní smysl ESOP

Hlavní důvod, proč to firma dělá, je motivace a sladění zájmů. Majitel chce zaměstnance zainteresovat na růstu hodnoty společnosti.

Je to zároveň stabilizátor (retenční prvek). Když máte akcie nebo podíly ve firmě, hůř se odchází – máte větší tendenci zůstat a „odsloužit si“ cestu k odměně, kterou ten podíl může představovat.

Jaké formy ESOP tu byly dřív

V Česku jsme se s tím setkávali hlavně ve dvou formách:

  • Top manažeři českých poboček globálních korporací dostávali část odměny v akciích mateřských společností (obchodovaných například ve Frankfurtu apod.).
  • U velkých firem existovaly programy pro členy představenstva a dozorčí rady.

Celou dobu ale platilo pravidlo: když jsem uplatnil opci nebo koupil akcii levněji než byla tržní cena, rozdíl se danil jako mzda. A nejen daní – odvádělo se i pojistné, a to jak na straně zaměstnance, tak zaměstnavatele. To byla velká brzda.

„Zdanění na sucho“ a proč to byl problém

Proto jsme o tom dřív moc neslyšeli?

Ano. V momentu, kdy jste akcii nabyl, musel jste zdanit rozdíl, aniž byste akcii prodal. Říká se tomu „zdanění na sucho“.

U akcií obchodovaných na burze to šlo – akcii jste mohl prakticky hned prodat. U neveřejných firem to často nešlo, takže firmy do toho nechtěly chodit.

Co se mění od 1. 1. 2026: „kvalifikovaná opce“

Novela zavádí pojem kvalifikovaná opce. Podle důvodové zprávy je to určené pro mladé a inovativní firmy.

Hlavní přínos: část nárůstu hodnoty se přesune ze zdanění jako mzda do zdanění jako ostatní příjmy. Sazba daně může být stejná (15 % / 23 %), ale zásadní rozdíl je, že odpadá pojistné – sociální i zdravotní. A to jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele.

Kdo může kvalifikovanou opci poskytovat

Kvalifikovanou opci může udělit pouze kvalifikovaný zaměstnavatel.

Novela stanovuje limity (např. obrat do 2,5 miliardy Kč, bilanční suma do 2 miliard Kč – a posuzuje se i skupina). Je to poměrně velkorysé.

Zároveň jsou ale některé obory výslovně vyloučeny: bankovnictví, pojišťovnictví, těžba a překvapivě i advokacie, daňové poradenství a audit.

Jak opce funguje prakticky

Opce je písemný, nepřevoditelný příslib prodat akcie za splnění podmínek – například: budeš pracovat tři roky, dosáhneš výsledků apod.

Nejdříve po třech letech může zaměstnanec opci uplatnit a akcii nabýt. A právě ten nárůst hodnoty mezi příslibem a uplatněním se u kvalifikované opce daní výhodněji (bez pojistného).

Proč je to typické pro startupy

Jak se u neveřejných firem určuje hodnota? U akcií na burze je to jednoduché, ale u s. r. o.?

Když řekneme startup, tak tenhle model je šitý na míru scénáři, kdy firma roste a cílem je exit – vstup investora.

Tržní cenu v praxi často „přinese“ investor. Počítá se s tím, že jednou ty podíly nebo akcie od minoritních podílníků vykoupí investor, který do firmy vstoupí.

Startup často nemá peníze platit lidi jako velké firmy, ale může slíbit, že když se to povede, zaměstnanci budou participovat na hodnotě firmy. A známe příběhy, kdy zaměstnanci při exitu dostali opravdu výrazné odměny.

Zároveň zaměstnanec nic neriskuje – opci nemusí uplatnit.

Administrativní náročnost

Bohužel je tam stále docela vysoká administrativní náročnost. Při udělení i uplatnění opce musí zaměstnavatel stanovit tržní cenu, aby bylo jasné zdanění. U neveřejných firem to není jednoduché – často je potřeba posudek znalce.

Mluví se o zjednodušení metodiky, aby byly programy ještě přístupnější. Protože dělat posudky je náročné i nákladné.

Koho zapojit, když chci ESOP realizovat

Kdybych to chtěl zavést, na koho se obrátit? Kdo by do toho měl vstoupit?

V ten moment se bez právníka neobejdeme. I když je to opční plán, musí být správně nadraftovaný a naformulovaný.

Dále bych doporučil daňového poradce – je tam řada otázek, které je potřeba správně vyřešit.

A budete potřebovat znalce, který nejen udělá odhad, ale ideálně zpřístupní i metodiku ocenění.

Závěr

Děkuji Richardovi za dnešní čas. Doufám, že jsme posluchačům udělali aspoň trochu jasno v tom, co je ESOP, a ukázali, jaký potenciál to může mít pro menší a střední firmy. Možná příště probereme i tu „nekvalifikovanou“ část a dopady pro větší firmy.

Souhlasím, to je dobrý nápad. Taky děkuji a těším se.

Přejít nahoru