Přemýšlíte o tom, jak poděkovat svým zaměstnancům za celoroční práci pro Vaši společnost? Jedna z cest je je před Vánoci obdarovat něčím, co by pro ně představovalo například kulturní či sportovní zážitek.

Ne všechny formy takovýchto benefitů však mají daňově neutrální dopad. V následujícím výčtu se zaměříme na zaměstnanecké benefity a jejich daňový dopad jak na zaměstnavatele, tak na zaměstnance, kteří jsou jejich příjemci.

• Jako nejvhodnější pozornost zaměstnancům v předvánočních časech se jeví poskytnutí poukázek na pořízení služeb nebo zboží zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení, resp. pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis. V těchto případech by se jednalo například o nákup vitaminů a léků v lékárnách, masáže, očkování proti chřipce či klíšťové encefalitidě, nákup dioptrických brýlí u optika apod. Pořízení zmiňovaných poukázek nepředstavuje na zaměstnavatelově straně daňový náklad, ale na straně zaměstnanců se jedná o od daně osvobozený příjem.
• Dále je pak možno zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům poskytnout v nepeněžní formě rekreaci, a to až do výše 20 000 Kč. Zde se opět jedná o nedaňový náklad firmy a u zaměstnanců je takový příjem do uvedené limitní částky od daně osvobozen. Rekreaci musí uhradit poskytovateli zaměstnavatel, byly-li by zaměstnanci poskytnuty přímo peníze na nákup zájezdu, jednalo by se vždy o jeho zdanitelný příjem.
• Zaměstnance je možno dále odměnit poukázkou na jakoukoli kulturní či sportovní akci, lhostejno, jedná-li se o vstupenku na koncert či zápas NHL v Kanadě. Ve stejném daňovém režimu, tedy osvobození u zaměstnanců a nedaňový náklad u zaměstnavatelů, je i příspěvek na pořízení tištěných knih, včetně těch obrázkových pro děti, nepřesahuje-li reklama 50 % tištěné plochy.

Rozhodne-li se ale zaměstnavatel své zaměstnance prostě „jen tak obdarovat“ a zmiňovaný dar není možno přiřadit do žádných výše uvedených kategorií, jedná se na u zaměstnanců o příjem, který je předmětem daně z příjmů a odvodů na zdravotní a sociální pojištění. Výjimku tvoří přesně vymezené případy jako kupříkladu odměna za mimořádnou aktivitu ve prospěch zaměstnavatele, pomoc při požáru a jiných přírodních neštěstích, aktivitu humanitárního charakteru apod.

Další vymezené případy jsou životní a pracovní jubilea. Spadá sem výročí 20 let a každých dalších 5 let trvající zaměstnání, dosažení věku 50 let a každých dalších 5 let a první přiznání starobního, resp. invalidního důchodu 3. stupně.

U všech jmenovaných typů „povolených“ darů hovoříme o limitní částce 2 000 Kč. Vše, co by tuto sumu převyšovalo, by bylo posuzováno jako příjem ze závislé činnosti.

Byl-li by tedy vzorný zaměstnanec, jenž je u firmy zaměstnán 15 let, odměněn u příležitosti 45. narozenin náramkovými hodinkami Rolex, bude mu jejich hodnota zúčtována jako příjem spolu s příští výplatou.

Hodlá-li zaměstnavatel přilepšit svým zaměstnancům formou prodeje firemních výrobků, případně služeb za zvýhodněnou cenu, tedy za nižší, než je obvyklá, nečiní tak úplně nejšťastněji. Na straně zaměstnavatele totiž musí být rozdíl mezi zvýhodněnou a obvyklou cenou dodaněn a pro zaměstnance tento rozdíl představuje příjem ze závislé činnosti.

Zaměstnancům je také možno přispívat na jejich penzijní připojištění se státním příspěvkem, doplňkové penzijní spoření a životní pojištění. Tyto příspěvky jsou u zaměstnavatele daňově uznatelné v jakékoli výši, u zaměstnanců jsou osvobozeny od daně a odvodů na zdravotní a sociální pojištění do úhrnné ročné výše 50 000 Kč.

Příspěvky na úrazové, cestovní nebo odpovědnostní pojištění, jsou-li například sjednány v kolektivní smlouvě, jsou u zaměstnavatele daňově účinné, na straně zaměstnanců však nikoli.

V souvislosti s častým předvánočním benefitem v podobě vánočních kolekcí je nutno připomenout, že jsou na straně zaměstnanců od daně a odvodů na zdravotní a sociální pojištění osvobozeny potraviny a nealkoholické nápoje zkonzumované na pracovišti. Rozvedeno ad absurdum, pokud zaměstnanec obdrží vánoční kolekci a tuto si nesní na pracovišti, ale odnese si ji domů, měly by být tyto cukrovinky předmětem daně z příjmů a odvodů na zdravotní a sociální pojištění.

Potraviny a nápoje pořízené firmou svým zaměstnancům jsou samozřejmě nedaňovým nákladem. Jedinou výjimku tvoří pitná voda, ale nikoli ochucená nebo sycená. V tzv. horkých a chladných provozech je pak možno, resp. dokonce nutno poskytovat zaměstnancům tzv. ochranné nápoje.