Téma, kterému bychom se v následujících pár týdnech rádi věnovali. Ve spolupráci s našimi partnery z advokátní kanceláře ENDORS jsme si pro Vás připravili miniseriál na toto téma.

Co je cenou za švarcsystém? Starobní důchod na hranici chudoby.

“Nechci slevu zadarmo!” pravil legendární doktor Zelí v povídce Exkurze do ZOO Šimka a Grossmanna. I mě zajímá, co je cenou za nižší odvody OSVČ do veřejných rozpočtů ve srovnání se zaměstnanci. Jak se tyto úspory projeví na budoucích příjmech těchto osob?

Z informací uvedených v prvním článku našeho seriálu o švarcsystému jasně vyplývá, že podíl čistého příjmu OSVČ na celkovém nákladu jejich ekonomického zaměstnavatele je významně vyšší než podíl čisté mzdy zaměstnance. U OSVČ se pohybujeme v intervalu od 87 % až do extrémních 94 %, kdežto čistá mzda zaměstnance nepřesáhne 58 % mzdového nákladu.

Pro úplnost zopakuji, že se věnuji jen nízkonákladovým profesím s možností uplatnění 60%ního výdajového paušálu, které ovšem švarcsystém nejčastěji využívají, protože tam dává největší smysl.

Odpověď na otázku co je příčinou tak velkých rozdílů v odvodech je velice jednoduchá. Je to možnost využití výdajového paušálu aniž by měl podnikatel skutečný výdaj. Paušál významně snižuje základ daně i vyměřovací základ pro pojistné na sociální a zdravotní pojištění, čímž činí režim takového OSVČ extrémně atraktivní. V režimu paušální daně to platí jakbysmet, protože s drobnými odchylkami kopíruje model s uplatněním výdajového paušálu.

Je jasné, že cílem zavedení výdajových paušálů byla podpora soukromého podnikání formou zjednodušení administrativy a úlevou od nutnosti vedení účetnictví. Pro kategorii volných neřemeslných živností, která mě zajímá, odstartoval paušál na 30 % a od roku 1994 až do roku 2005 zůstal ve výši 25 %, aby byl v roce 2006 zvýšen na 50 %. Ovšem až do roku 2008 bylo možné od příjmů odečíst nejen zmíněný paušál, ale i zaplacené pojistné na sociální a zdravotní pojištění. Od roku 2009 je paušál ve výši 60 % a zahrnuje veškeré výdaje, protože pojistné přestalo být odpočitatelným výdajem. Konečně od roku 2015 je maximální výše paušálu omezena částkou 1,2 milionů Kč.

Tam, kde podnikatel musí hradit významné výdaje spojené s podnikáním ze svého, bude paušál alternativou, když skutečné výdaje nepřekročí hranici 60 % příjmů. Ovšem u profesí bez výdajů nebo s výdaji, které může převzít odběratel, je výdajový paušál jistou volbou jako nástroj na dosažení velmi nízké efektivní výše zdanění a odvodů pojistného. A tam se stává režim OSVČ velice atraktivním v porovnání se zaměstnáním a lákadlo švarcsystému je velice velké.

Kontroverzní myšlenka. Chcete odstranit švarcsystém? Zrušte výdajové paušály. Opravdu myslíte, že je nespravedlivé, aby podnikatelé uplatňovali výdaje jen ve skutečné výši? Prosím nekřižujte mě, sám podnikám, vím, je to složitější, zodpovědnost, komplikace s účetnictvím, zvýšené náklady, ale za úvahu to stojí.

Co je tedy vlastně cenou za slevu na odvodech OSVČ díky švarcsystému ve spojení s výdajovým paušálem?

Horší čerpání služeb státu v důsledku placení nízké daně z příjmů? Ne, všichni požíváme blaho státu stejně bez ohledu na výši našich daní.

Zdravotní péči máme všichni garantovanou na stejné úrovni a tak nižší odvod pojistného také není žádný problém.

Zbývá tedy jediné. Cenou za švarcsystém je nižší důchod. Mám na mysli především starobní.

V ČR funguje tzv. plně průběžný důchodový systém. Pracující lidé, kteří do důchodového systému přispívají, financují penze svých spoluobčanů v důchodovém věku. To asi všichni známe. Výše starobního důchodu se odvíjí prioritně od 3 věcí:

základní výměry, která je dána zákonem a je to 10 % průměrné mzdy; pro rok 2024 4.400 Kč
doby pojištění
průměrného měsíčního příjmu nebo u OSVČ měsíčního vyměřovacího základu, z něhož se stanovuje tzv. procentní výměra.

Zatímco zaměstnanec[1], za kterého utratí jeho zaměstnavatel 83.333 Kč měsíčně (999.999 Kč ročně) a přinese mu to měsíčně 48.282 Kč čistého a hypotetický starobní důchod[2] 24.994 Kč. V případě OSVČ se stejným výdajem ekonomického zaměstnavatele bude čistý příjem 73.789 Kč, ale výsledný důchod bude činit pouhých 15.647 Kč.

Pokud porovnáme stejné i u celkového ročního výdaje 1.499.999 Kč, vyjde čistý měsíční příjem zaměstnance 71.128 Kč, OSVČ 109.397 Kč (!). Ale starobní důchod zaměstnance bude činit 30.459 Kč a OSVČ jen 18.450 Kč.

Z nevalné výše starobního důchodu OSVČ je jasné, že úspory na odvodech v aktivním věku je třeba investovat vhodným způsobem, jinak budou tyto osoby vystaveny důchodové chudobě.

Zároveň je třeba aby zaznělo, že důchodový systém je vysoce rovnostářský a nelze očekávat, že důchod bude výrazně stoupat při vysokých odvodech. V roce 2024 se do výpočtu tzv. procentní výměry důchodu započítává pouze příjem do 19.346 Kč na 100 %, příjem nad 19.347 Kč a do 175.868 Kč pouze z 26 % a nad 175.868 Kč vůbec. Navíc je celá procentní výměra krácena obvykle 0,6 až 0,7 podle počtu odpracovaných let. Státní důchodový systém není právě investicí, od které můžete očekávat vysokou návratnost.

[1] pouze se základní slevou

[2] odpracováno 45let, bez předčasného či pozdního odchodu do důchodu