Pokusy o zavedení povinného členství účetních v profesní komoře nebo minimálně diskuze o něm tu byly v průběhu let již několikrát. Bohužel se dosud nepovedlo profesní organizaci zřídit. Hlavním odpůrcem byly v minulosti svazy podnikatelů, jejichž hlavním argumentem bylo předpokládané zvýšení cen účetních služeb, a tedy nákladů podnikání.

V rozporu s tím, co někdy uvádí Ministerstvo financí ČR, problém nízké úrovně účetních služeb rozhodně nespočívá v tom, že by firmy provozovali nějací desperáti s plným trestním rejstříkem. Proto určitě nepomůže požadavek bezúhonnosti skutečného majitele obsažený v evropské směrnici, jejíž implementace je na spadnutí, přestože do ní ministerští úředníci vkládají určité naděje.

Hlavní důvody nízké úrovně účetních služeb jsou dva. Prvním je fakt, že účetním je prakticky každý, kdo to o sobě prohlásí. Druhá příčina s tou první často souvisí, ale vyskytuje se i u kvalifikovaných účetních. Jde o nízkou nebo nulovou profesionální hrdost a úctu k vlastní práci, které se projevují nedodržováním nejzákladnějších účetních a daňových standardů. To mnohdy vede k absurdním situacím, kdy je popřen samotný smysl existence účetní profese.

Účetních (v českém slova smyslu) je moc, protože účetním je vlastně každý – a zuří mezi nimi cenová válka. Vždy se dá najít někdo, kdo to ochotně udělá levněji, a cena je mnohdy jediným argumentem pro získání zakázky. Proto se účetní dostávají pod tlak svých chlebodárců, často podnikatelů, a jsou nuceni jim „vycházet vstříc“ například tím, že přehlížejí nepořádek v evidencích, nevadí jim absence inventur nebo používají různé originální postupy vedoucí ke snížení daňové zátěže.

Velice často jsme se v praxi setkali s neurotickými a vystresovanými účetními. Pod tlakem cholerického pana majitele doslova malují účetní výkazy a daňová přiznání a žijí pod hrozbou blížící se katastrofy ve formě daňové kontroly nebo jiné prověrky účetnictví, protože si dobře uvědomují, že „problém existuje“. Nemají ale sílu ani energii věc řešit a kuriózně pak vítají, že účetnictví převezme někdo jiný a konečně v něm udělá pořádek – i když to pro ně znamená ztrátu zakázky nebo zaměstnání.

Proto je třeba zvýšit prestiž účetní profese. Založme profesní komoru po vzoru daňových poradců a auditorů, zaveďme povinné členství a ustanovme povinné zpracování účetní závěrky od kategorie malé účetní jednotky. Je evidentní, že nejlepším řešením je systém profesní samoregulace. Státní regulace nefunguje, stát by měl pouze zákonnou cestou vytvořit podmínky a prostor pro existenci a fungování účetní komory. Zbytek si zajistí účetní sami. Určitě to nebude jednoduché a vyskytne se řada protichůdných argumentů. Ale je to jediná cesta.