Nedávno jsme řešili problém našeho klienta, společnosti z členského státu Evropské unie, která je registrovaná jako plátce daně z přidané hodnoty v České republice. Firma dodává interiérové stavební práce pro projekty velkých kancelářských objektů. V rámci své činnosti pořídila stavební práce od českého plátce před datem vlastní registrace k DPH. V souladu se zákonem nebyl uplatněn režim přenesení daňové povinnosti, protože příjemce nebyl osobou registrovanou k dani.

Podle zákona o DPH lze nárok na odpočet DPH uplatnit u zdanitelných plnění, která byla pořízena v období do 12 měsíců přede dnem, kdy se osoba stala plátcem, a za podmínky, že je toto plnění součástí obchodního majetku k datu vzniku plátce.

Právě splnění podmínky obchodního majetku u služeb je problematické, a tak jsme klienta odkázali na mechanismus vracení daně v zemi, kde má sídlo. Tento postup se jevil jako nejjednodušší. Bohužel však došlo ke zmeškání lhůty pro podání žádosti, která je pro odpočet za plnění předcházejícího roku stanovena na 30. září kalendářního roku.

Byli jsme tedy nuceni se vrátit k otázce, zda nelze nárok na odpočet uplatnit dodatečně v České republice. Po podrobné analýze zákona, důvodové zprávy a evropské směrnice jsme došli k názoru, že mezi přijatá zdanitelná plnění, ze kterých lze zpětně uplatnit nárok na odpočet, bezesporu patří i přijaté služby, jestliže se „stávají součástí obchodního majetku“. Termín „stávají součástí obchodního majetku“ lze vyložit i tak, že tyto služby sloužily k dosažení zdanitelných plnění na výstupu, což bylo splněno, protože dodané stavební práce se „zhmotnily“ do dodávek interiérů, které byly prodány.

Tento závěr nám potvrdil i rozsudek Soudního dvora Evropské unie C-385/09 Nidera Handelscompagnie BV:

(44) Z článku 168 písm. a) směrnice 2006/112 v tomto ohledu vyplývá, že osoba povinná k dani má nárok na odpočet DPH, která je splatná nebo byla odvedena v členském státě za zboží, jež jí bylo nebo bude dodáno, nebo za službu, jež jí byla nebo bude poskytnuta jinou osobou povinnou k dani, které jsou použity pro účely jejích zdaněných činností.

(47) Podle čl. 178 písm. a) směrnice 2006/112 uplatnění nároku na odpočet ve smyslu čl. 168 písm. a) této směrnice při dodáních zboží a poskytnutích služeb podléhá jediné formální podmínce, a sice že osoba povinná k dani musí mít fakturu vystavenou v souladu s články 220 až 236 a 238 až 240 této směrnice.

Nárok na odpočet daně byl tedy uplatněn v rámci dodatečného daňového přiznání a správce daně odpočet daně v přiznané výši vyměřil.