Před časem Nejvyšší správní soud publikoval pod spisovou značkou 10 Afs 93/2021-69 rozsudek ve věci společnosti STOCK Plzeň-Božkov s.r.o. týkající se daňové uznatelnosti nákladů spojených s tzv. vnitroskupinovými službami.
Konkrétně šlo o tři okruhy služeb:
- poradenské služby pro výrobu
- podpůrné služby v oblasti HR, IT, prodeje, marketingu, financí a práva
- služby refinancování úvěru,
které poskytovaly společnosti začleněné do mezinárodní struktury Stock Spirits Group.
Správce daně, v tomto případu Specializovaný finanční úřad zpochybnil náklady na dané služby a předložené důkazy považoval za neprůkazné. Jeho stanovisko následně potvrdil i Krajský soud v Plzni.
NSS se ovšem se stanoviskem odvolacího orgánu a krajského soudu neztotožnil a poradenské služby považoval za přesvědčivě prokázané. U podpůrných služeb a refinancování úvěru naopak NSS dal za pravdu správci daně.
Projednaná věc je velice užitečným příkladem přístupu českých daňových orgánů při kontrole vnitroskupinových služeb a způsobu uplatňování důkazního břemene. Poskytuje nám důležitý návod, jak by měli daňoví poplatníci přistupovat k získání a tvorbě relevantních a nezbytných důkazů, které svědčí o tom, jaké služby byly přijaty, o přínosu těchto služeb pro daňového poplatníka a jejich příspěvku k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů.
Podle statistik Finanční správy v posledních letech významně stoupá podíl kontrol zaměřených na dodržování pravidel při sjednávání cen mezi spojenými osobami na celkovém množství kontrol zaměřených na daň z příjmů právnických osob. V roce 2021 se dokonce již každá třetí ukončená kontrola DPPO týkala převodních cen.
Je zřejmé, že problematika převodních cen je významným bodem zájmu kontrolní činnosti Finanční správy. Můžeme navíc předpokládat, že s rostoucím využitím analytických nástrojů bude tento trend nadále posilovat.
Nastává čas, kdy by problematice převodních cen měli věnovat náležitou pozornost i daňový poplatníci.