Na co si zaměstnavatelé musí dát pozor od 1. ledna 2024 u dohod konaných mimo pracovní poměr

Nástup nového roku přinese účinnost dalších změn, které se především týkají dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Platby sociálního pojištění

• První limit bude 25% průměrné mzdy, což činí 10 081 Kč. Pokud si dohodář vydělá více, musí odvést sociální pojištění

• Druhý limit bude 40% průměrné mzdy, který znamená, že dohodář pracující pro více zaměstnavatelů současně si celkově nesmí vydělat více než 16 130 Kč.

Každý zaměstnavatel bude odvádět sociální pojištění pouze z příjmu, který dohodář u něj získal. Pokud dohodář druhý limit překročí, ČSSZ bude zaměstnavatele informovat.

Rozvrh pracovní doby u dohod

• I po novele ZP je možné sjednat pracovní dobu u dohod prostřednictvím časového rozpětí (od – do). Zároveň je ale nutné rozlišovat termín přidělení práce a rozvržení pracovní doby. Zaměstnavatel přistoupí k rozvrhu pracovní doby až v případě, kdy ví, že má práci pro zaměstnance v návaznosti na rozhodnutí o přidělení práce. Pokud zaměstnavatel neví, zda bude výkon práce od zaměstnance požadovat, tak není nutné zpracovávat „fiktivní“ rozvrh.

• S rozvrhem musí zaměstnavatel zaměstnance seznámit písemně aspoň 3 dny předem a může využít běžně dostupné elektronické nástroje, tzn. zaměstnanec nemusí převzetí potvrzovat. U rozvrhu může být dohodnutá i kratší doba pro konkrétní případ (ad hoc) nebo přímo v textu dohody alespoň 1 den předem.

Strany se ale mohou dohodnout, že si pracovní dobu bude rozvrhovat sám zaměstnanec. Jedná se o případy tzv. externistů, kteří spolupracují se zaměstnavatelem na bázi práce na dálku (§ 1 odst. 2 občanský zákoník).

Co by měl zaměstnavatel udělat:

• nastavit pravidla pro rozvrhování a evidenci pracovní doby
• upravit vnitřní předpisy, protože nová práva jsou aplikována i na dohodáře
• revidovat vzory, které zaměstnavatel používá pro dohody
• doplnit zvláštních ujednání, která souvisejí zejména s pracovní dobou

Dovolená u dohod

Na pracovněprávní vztahy, které jsou založené dohodami se bude vztahovat veškerá úprava dovolené tak jako v pracovním poměru. Pro výpočet dovolené se bude vycházet z týdenní pracovní doby zaměstnance. Fikce týdenní pracovní doby bude v délce 20 hodin. Dohodáři v rámci jednoho trvajícího pracovněprávního vztahu v jednom kalendářním roce tedy vznikne právo na dovolenou až při odpracování 4násobku týdenní pracovní doby, což je 80 hodin v roce a za podmínky, že pracovní vztah trval déle než 4 týdny.

Co by měl zaměstnavatel udělat:

• nastavit pravidla pro čerpání či proplácení dovolené
• aktualizovat software a výpočet dovolené u dohod
• zvážit varianty postupu při sjednávání a opakování dohod
• zvážit důsledky pro odvody pojistného

Ostatní ujednání

• Po dobu trvání jiných osobních překážek v práci a překážek v práci z důvodu obecného zájmu nepřísluší dohodáři náhrada odměny z dohody.
• Při rozvázání pracovního poměru je zaměstnavatel povinen informovat písemně zaměstnance o důvodech výpovědi. 
• Pokud dohodář vykonal po dobu 1 roku pro zaměstnavatele práci v rozsahu nejméně 180 dní, může požádat zaměstnavatele o převedení do pracovního poměru a zaměstnavatel mu musí dát písemnou odpověď.
• Nově musí zaměstnavatelé o obsahu pracovněprávního vztahu informovat i nastupující dohodáře.

Od poloviny roku 2024 se chystají další změny v novelizaci zákoníku práce a zákona o zaměstnanosti týkající se povinnosti zaměstnavatele přihlašovat do nově vzniklého registru zaměstnavatelů všechny dohodáře. Novela zákona o nemocenském pojištění podle §7 zpřísní podmínky pro vznik účasti na nemocenském a důchodovém pojištění u DPP kvůli povinnosti sčítání všech zaměstnání na základě DPP u různých zaměstnavatelů. Metodika se stále tvoří a o konečné podobě těchto a dalších chystaných změnách vás budeme včas informovat.