Na počátku roku 2018 byla při Ministerstvu spravedlnosti ČR zřízena evidence údajů o skutečných majitelích. Vznikla na základě novely zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. V této evidenci, spravované rejstříkovými soudy, musejí být zapsáni všichni skuteční majitelé právnických osob. Některým z nich tato povinnost vzniká již k 1. lednu 2019.
Konkrétně musejí být evidováni skuteční majitelé:
- právnických osob zapsaných do jednoho z veřejných rejstříků právnických a fyzických osob
- svěřenských fondů zapsaných do evidence svěřenských fondů.
Majitelé právnických osob vedených v obchodním rejstříku musejí být v evidenci údajů o skutečných majitelích zapsáni již od 1. ledna 2019. Majitelé právnických osob, které jsou vedeny v jiných veřejných rejstřících, mají povinnost se zapsat do 1. ledna 2021.
Samotný zápis, respektive podání návrhu na něj, má povinnost provést přímo daná právnická osoba nebo svěřenský fond, které zapisovaný majitel vlastní. Za tento zápis se platí soudní poplatek ve výši 1000 Kč. Od tohoto poplatku však budou osvobozeny všechny osoby, které se do veřejného rejstříku zapsaly před 1. lednem 2019.
V evidenci jsou vedeny následující údaje o majitelích:
- jméno,
- adresa místa pobytu, nebo bydliště (pokud se liší od adresy pobytu),
- datum narození,
- rodné číslo, pokud bylo přiděleno,
- státní příslušnost,
- údaj o podílu na hlasovacích právech, nebo údaj o podílu na rozdělovaných prostředcích, případně údaj o jiné skutečnosti, na které se zakládá postavení skutečného majitele.
V případě obchodních korporací je za skutečného majitele považována fyzická osoba, která splňuje některý z následujících předpokladů:
- sama nebo společně s osobami jednajícími s ní ve shodě disponuje více než 25 % hlasovacích práv této obchodní korporace nebo má podíl na základním kapitálu větší než 25 %,
- sama nebo společně s osobami jednajícími s ní ve shodě ovládá osobu uvedenou v přechozím bodě, nebo
- má být příjemcem alespoň 25 % zisku této obchodní korporace.
Neveřejnost evidence je značně diskutabilní
Ačkoliv by evidence údajů měla být neveřejným rejstříkem, reálně je situace poněkud odlišná. Z evidence mohou získat výpis například ti, kdo si chtějí prověřit svého obchodního partnera. Můžou z ní zjistit, zda není spojen s trestnou činností ve smyslu výše zmiňovaného zákona.
Širší přístup do evidence pak mají například soudy a orgány činné v trestním řízení, správci daně, banky, spořitelní družstva, auditoři, daňoví poradci, účetní a další. Těmto subjektům je do evidence údajů o skutečných majitelích přímo zřízen dálkový přístup.
Z tohoto zkráceného výčtu subjektů, které mohou v různém rozsahu čerpat z evidence informace, vyplývá, že její neveřejnost je dost diskutabilní. Navíc se již nyní chystá na půdě Evropského parlamentu novelizace směrnice, která počítá s tím, že v budoucnu bude tato evidence přístupná široké veřejnosti.
Na závěr vyvstává otázka, co se stane v případě, že se majitelé právnických osob do evidence včas nezapíšou. Za porušení povinnosti zápisu žádné sankce nehrozí, nicméně je potřeba na situaci nahlížet v širším kontextu. Společnost, která nemá v evidenci zapsané majitele, může být v některých případech obchodními partnery vnímána jako nedůvěryhodná. To jí může přivodit problémy při uzavírání obchodů nebo to může zkomplikovat vnímání firmy bankami. Velký problém by také mohl nastat v situaci, kdy by se ucházela o veřejné zakázky. V tomto případě by nezapsání skutečných majitelů v evidenci mohlo vést i k vyloučení ze zadávacího řízení.
