Otázka základu daně u daně z nabytí nemovitých věcí je předmětem sporů a diskuzí odborné veřejnosti. Finanční správa zastává názor vycházející z jazykového výkladu zákona a trvá na zahrnutí daně z přidané hodnoty do základu, který je následně zdaněn čtyřprocentní daní. Tím dochází de facto k efektivnímu dvojímu zdanění, protože z daně z přidané hodnoty, kterou je zatížen převod nemovité věci, je vyměřována nabývací daň.

Přelom v této praxi znamená čerstvý rozsudek Nejvyššího správního soudu 4 Afs 88/2017, který dává za pravdu poplatníkovi, jenž se ohradil proti zařazení DPH do základu daně.

“V posuzovaném případě se proto Nejvyšší správní soud přiklonil k výkladu, podle něhož je třeba § 4 ve spojení s § 13 zákonného opatření vykládat způsobem, který neumožňuje zahrnout DPH do základu daně z nabytí nemovitých věcí.”

“Pokud skutečně Senát zamýšlel na rozdíl od předchozí úpravy do základu daně z nabytí nemovitých věcí daň z přidané hodnoty zahrnout, opomněl tak učinit dostatečně jasným a nepochybným způsobem.”

Podle našeho názoru lze podle uvedeného rozsudku postupovat jak v aktuálních případech, tak i u dosud neprekludovaných výměrů z minulosti, kdy byla DPH do základu zahrnuta. Lze tedy podat dodatečné přiznání na daň nižší.

Pokud máte otázky, které se týkají konkrétně vaší situace, nebo se chcete zeptat ohledně možnosti podat dodatečné daňové přiznání, můžete mě kontaktovat na richard.jahoda@grinex.cz.