Kauza Davida Lafaty a zdanění profesionálních sportovců

Kauza Davida Lafaty a zdanění profesionálních sportovců

David Lafata skóroval ještě než Sparta vstoupila do nové sezóny. Nejvyšší správní soud 13.7.2017 rozhodl o jeho žalobě proti Finanční správě a dal mu plně za pravdu.

Finanční úřad doměřil fotbalovému útočníkovi daň z příjmů za roky 2011 až 2013 ve výši 870.730 Kč a k tomu 174.146 Kč daňové penále. Doměrek byl postaven na tvrzení, že fotbalista jako hráč kolektivního sportu nesplnil podmínky živnosti, přestože mu byl udělen živnostenský list a tudíž nemohl uplatnit výdajový paušál ve výši 60%, nýbrž pouze paušál ve výši 40%, který používají tzv. svobodná povolání. Tento závěr správce daně dovodil, protože Lafata podle něj nevykonával činnost samostatně, svým jménem a na vlastní odpovědnost.

Finanční správě dal za pravdu i prvoinstanční soud v Českých Budějovicích a teprve Nejvyšší správní soud zvrátil výsledek na stranu poplatníka.

“Nejvyšší správní soud je toho názoru, že pokud je s ohledem na neujasněnost právní úpravy v zásadě možné vykonávat samostatnou činnost profesionálního sportovce dle § 7 zákona o daních z příjmů buďto jako živnostenské podnikání, nebo jako nezávislé povolání, nelze za daného právního stavu daňový subjekt nutit, aby zvolil ten způsob, který je vhodnější z hlediska fiskálních zájmů státu. Pokud stěžovatel vykonával činnost profesionálního fotbalového hráče jako živnost na základě příslušného živnostenského oprávnění, příjmy z této činnosti představují příjmy ze živnosti dle § 7 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů.”

Soud také odmítl dělení sportů na kolektivní a individuální z hlediska dopadů na jejich zdanění.

Je třeba připomenout, že výše výdajových paušálů je již omezena a od roku 2018 bude maximálním paušálním nákladem u živnosti 600.000 Kč, což půvab výdajových paušálů pro vysokopříjmové profi sportovce poněkud kazí.